TikTok zveřejnil svou první zprávu o transparentnosti v souladu s Kodexem chování EU pro boj proti nezákonnému nenávistného projevu online. Nová zpráva přináší přehled o tom, jak TikTok vymáhá pravidla zakazující nenávist a nezákonné nenávistné projevy.
Aktualizovaná povinnost podávat zprávy představuje nový prvek evropského zákona o digitálních službách a byla zavedena s cílem zvýšit míru transparentnosti a odpovědnosti sociálních platforem působících v tomto regionu. Zpráva zároveň veřejnosti poskytuje hlubší vhled do toho, jak sociální aplikace přistupují k odhalování a odstraňování nenávistného obsahu.
Platforma uvedla, že 88,7 % obsahu nahlášeného uživateli je přezkoumáno do 24 hodin, přičemž 96,3 % obsahu odstraněného za porušení pravidel bylo staženo ještě před tím, než jej vůbec nějaký uživatel nahlásil.
„Ve druhém pololetí roku 2025 jsme obdrželi 56 549 uživatelských hlášení nezákonného obsahu souvisejícího s nenávistným projevem, což odpovídá 30 128 jedinečným kusům obsahu napříč videi, živými přenosy, komentáři, reklamami a výpisy produktů,“ uvedl TikTok.
TikTok dále uvedl, že medián doby potřebné k reakci na tato hlášení činil 3,05 hodiny, a že k odhalování a odstraňování nenávistného obsahu využívá celou řadu přístupů. Patří mezi ně modely počítačového vidění, které rozpoznávají objekty porušující zásady platformy (například emblémy a loga spojená se skupinami hlásajícími nenávist), detekce zvuku schopná identifikovat audio podobné dřívějším porušením a také textové kontroly.
TikTok ve zprávě rovněž popsal různá partnerství, která uzavřel s cílem rozšířit své postupy pro odhalování nenávistného obsahu. Mezi partnery patří organizace International Network Against Cyber Hate, DigiQ a Point de Contact. V loňském roce se TikTok také připojil k iniciativě Global Internet Forum to Counter Terrorism.
Platforma dále zdůraznila, že její postupy vymáhání pravidel se neustále vyvíjejí, aby bylo možné odhalovat stále více případů nenávistného projevu a zajistit, že platforma nebude zneužívána k šíření takového obsahu.
Jde o klíčový záměr. Sociální sítě umožňují propojení miliard lidí, a proto nesou odpovědnost za to, jak jsou jejich platformy využívány a jaké typy chování podněcují nebo usnadňují.
Někteří toto vnímají jako otázku svobody slova. V posledních letech se z toho stalo stále větší téma sporu, a to zejména poté, co Elon Musk koupil a přetvořil platformu dříve známou jako Twitter, čímž celou debatu povýšil na ideologický spor. Musk a jeho příznivci toto moderování rámují jako nástroj politické kontroly v rukou levicově orientovaných subjektů.
Většina dostupných důkazů však naznačuje, že rozhodnutí o moderování obsahu na sociálních sítích byla obecně přijímána se záměrem omezit možnost zneužívat tyto platformy jako řečniště pro nebezpečné extremisty. Bez moderování by podle části odborníků tito extremisté mohli rozšiřovat svou základnu sledujících a šířit nenávist a rozdělení do stále širšího publika.
Při každém přístupu k moderování je však vždy nezbytné hledat rovnováhu. Zprávy jako tato, spolu s definicemi nenávistného projevu stanovenými jednotlivými platformami, nabízejí hlubší pohled na to, jak se sociální aplikace snaží čelit nebezpečnému extremismu.
Zdroj: socialmediatoday.com
