Komunikace na sociálních sítích zajímá odborníky na trestní právo. Důvodem jsou sílící rasové urážky, nabádání k zásahům proti migrantům, šíření nenávisti mezi skupinami lidí a návody k trestné činnosti, které lze nezřídka na sítích najít.
„Kromě veřejné části komunikace na sociálních sítích, která zahrnuje osobní názory a komentáře, se stále častěji objevují komunikace postižitelné trestním právem. Doba je zralá k tomu, abychom začali sociální sítě z tohoto pohledu řešit,“ říká čestný prezident Soudcovské unie ČR a předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.
Právníci by chtěli, aby například situace, kdy účastníci diskuse oslavovali úspěch Talibanu a zabití českých vojáků na misi, byly postižitelné. Stejně tak nabádání typu „Podřezat děcka vítačů“, což je autentická věta z komentáře k otázce migrantů v ČR. „Obecně platí, že pachatele trestných činů odrazuje vysoká pravděpodobnost dopadení. Proto má smysl se o trestním právu na sociálních sítích bavit,“ míní analytikové právních informačních systémů ze společnosti Atlas Consluting, která disponuje pohledem na finálně odsouzené trestné činy v ČR.
Například podle Petry Gříbkové je problémem hlavně to, jak vyvážit pohled na trestní odpovědnost se svobodou slova. „Pokud někdo po diskusi na Facebooku nebo jiné síti půjde a skutečně vyvolá násilí proti nějakému člověku nebo skupině lidí, je jasné, že byl dokonaný trestný čin a všichni účastníci diskuse se velmi pravděpodobně dostanou do hledáčku policie. Ale co když se zatím ještě nic nestalo…,“ říká právnička.
Čestný prezident Soudcovské unie Vávra má za to, že by pomohlo právě povědomí o tom, že policie debaty sleduje, a tak je vysoká pravděpodobnost dopadení šiřitelů nenávisti a návodů či nabádání k trestné činnost. „Je mnoho důvodů, proč se nemá trestní právo do sociálních sítí pouštět. Ale naopak prevence je zcela zásadním důvodem, proč mají diskuse o trestní odpovědnosti v kyberprostoru smysl,“ míní. V každém případě podle něj diskuse na dané téma právě začala a bude sílit.
V České republice se stále častěji setkáváme i se souzenými případy typické kyberkriminality. Zatímco za rok 2013 zaznamenali analytikové práva ve věci neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací jen 4 případy, v dalších letech rozsudky narostly na sedminásobek, tedy na zhruba tři desítky případů. Typické jsou případy osobní pomsty a škodolibosti. Nejčastěji soudy rozhodují o neoprávněném nabourání se do cizího e-mailového účtu nebo profilu na sociální síti. Mezi obviněnými se často objevují osoby původně blízké poškozeným, tedy bývalí partneři, manželky a manželé a také pracovní kolegové. V ČR se trestá také zneužití dat na Facebooku, a to i když jde o blízkého příbuzného.