Ruská invaze na Ukrajinu znamenala nový inflexní bod pro sociální média a roli, kterou hrají v moderním informačním ekosystému. Nyní, po letech spekulací o vlivu sociálních platforem a o tom, jak mohou trendy sociálních médií vést k akci v reálném světě, jsme svědky rychlejších a citlivějších přístupů k potenciálně škodlivým zprávám, které sehrály klíčovou roli v omezení šíření dezinformací a potlačování protipříběhů, které mají potenciál jak narušit podporu, tak podkopat akci.
Zároveň však tyto stejné posuny zdůrazňují důležitost sociálních platforem jako nástrojů propagandy a toho, jak mohou být – a byly – použity jako prostředek ke stále větší kontrole vyprávění o politických a kulturních událostech.
Což vyvolává otázku – je lepší mít sociální platformy pro určité regiony úplně odříznuté, nebo to pouze poskytuje více prostoru vládou kontrolovaným médiím, aby zaplnila tyto mezery a diktovala zprávy, jak uzná za vhodné?
Žádná z platforem se samozřejmě nerozhodla být odříznuta – Facebook i Twitter jsou v současnosti v Rusku údajně buď omezeny, nebo zcela odříznuty, a to kvůli jejich odmítnutí vyhovět požadavkům Kremlu na zastavení cenzury státních médií. Ale i tak má nedostatek vnějších informačních zdrojů pravděpodobně obrovský dopad na to, jak ruští občané vnímají akci na Ukrajině, přičemž různé zprávy ukazují, že mnoho Rusů skutečně podporuje Putinova rozhodnutí, navzdory téměř jednomyslnému celosvětovému odsouzení.
Přečtěte si více: socialmediatoday.com