V posledním desetiletí vzestup kultury selfie tlačil na vývoj nástrojů a technologií pro digitální vylepšení, což nyní vedlo k situaci, kdy mnoho obrázků, které lidé zveřejňují online, je tak upraveno a tak upřesněno, že to nemá dokonce ani blízké srovnání s reálným světem.
Vedlejším účinkem je, že to vede k tomu, že generace lidí se srovnává s nerealistickými zobrazeními kůže, tvaru těla, rysů obličeje atd.
Pokud se cítíte ošklivě, může to být proto, že se porovnáváte se standardem krásy, kterého nikdo nikdy nemůže dosáhnout – a to vede k významným dopadům na duševní zdraví, zejména u mladších žen.
Proto je to tak významné oznámení. Zákonodárci v Norsku přijali nová nařízení, která budou vyžadovat, aby všichni influenceři a inzerenti jasně označili všechny retušované fotografie, což zajistí větší transparentnost těchto vyobrazení.
Jak uvedl Vice: „Podle nedávno přijatých pravidel budou reklamy, u nichž byl retušován tvar, velikost nebo kůže těla – dokonce i přes filtr před pořízením fotografie – potřebovat standardizovaný štítek navržený norským ministerstvem pro děti a rodinné záležitosti. Příklady manipulace vyžadující označení zahrnují zvětšené rty, zúžené pasy a přehnané svaly, ale není jasné, zda to samé bude platit pro úpravy osvětlení nebo sytosti.“
Nový zákon se bude vztahovat na obsah ovlivňujících osobností a celebrit, „pokud obdrží jakoukoli platbu nebo jinou výhodu“ ve vztahu k příspěvku, a bude se týkat všech příspěvků na platformách sociálních médií. „Za jakékoli porušení lze uložit pokuty a v krajních případech dokonce i vězení.“
To je velký krok, a zatímco norští úředníci připouštějí, že vymáhání může být náročné, pokud jde o odhalování takových vylepšení v rámci procesu, hrozba právních kroků by mohla v mnoha případech působit jako dostatečně významný odstrašující prostředek, zejména pro sólově ovlivňující osoby, které mohou být méně ochotny riskovat svými příspěvky.
V ideálním případě to uvidí vysoce vlivní lidé, kteří budou online zveřejňovat realističtější vyobrazení modelů, což zase bude mít dopad na průběh běžného chování uživatelů a lidé se budou cítit pohodlněji ohledně svých vlastních srovnávaných nedostatků a nedokonalostí.
Dopady zde nelze přeceňovat – například v roce 2017 studie zveřejněná Královskou společností pro veřejné zdraví ve Velké Británii zjistila, že Instagram je „nejhorší sítí sociálních médií pro duševní zdraví a pohodu“, přičemž platforma přispívá k vyšší úrovni úzkosti a deprese, mimo jiné. Klíčovým zjištěním studie bylo, že Instagram významně přispěl k přístupu „porovnávat a zoufat“ u mladších lidí. K tomu významně přispívají tato dokonale tvarovaná a vysoce upravená vyobrazení toho, jak lidé vypadají, což výrazně zkresluje vnímání.
Proto Google začal ve svých telefonech Pixel odstraňovat nástroje pro retušování krásy a proto Instagram sám experimentoval se skrýváním počtů Like ke snížení tohoto prvku srovnávacího tlaku.
Zavedení zpřístupnění informací je v tomto ohledu důležitým krokem, a přestože se nemusí ukázat jako konečné řešení, je to kritická oblast zaměření, která vyžaduje více pozornosti.
Zdroj: socialmediatoday.com
@RadekVyskovsky
